Goethe B1 Hören Teil 2.

Představ si, že stojíš se skupinou před klášterem a průvodkyně vysvětluje, jak proběhne odpoledne. Podobná je situace v Teilu 2: jedna osoba mluví ke skupině — při prohlídce, při uvítání na kurzu, s organizačními informacemi před výletem — a ty řešíš pět úloh s a, b nebo c. Text je monolog dlouhý zhruba tři minuty. Uslyšíš ho jen jednou a předtím máš 60 sekund na přečtení úloh.

Úlohy jdou v pořadí nahrávky: místo pro úlohu 2 přijde po místě pro úlohu 1, nikdy před ním. To pomáhá, protože nemusíš hledat v celém textu, ale jdeš s mluvčím od úlohy k úloze. Znamená to ale také, že zameškané místo se nevrátí a už běží další informace. Teil 2 má pět z 30 položek, zhruba 17 ze 100 bodů.

Kdo mluví volně, opravuje se a něco dodává, a úlohy toho využívají. První past: místo nebo čas zazní a hned se změní. „Wir beginnen am Haupteingang – nein, entschuldigen Sie, der ist wegen der Bauarbeiten gesperrt. Wir treffen uns am Seiteneingang bei der Bäckerei.“ U otázky „Wo beginnt die Führung?“ platí jen boční vchod; kdo zaškrtne hlavní vchod, uslyší první slovo a to důležité mu uteče. Všímej si slov „nein“, „Moment“, „besser“, „leider“ a „doch“: po nich obvykle platí nový údaj.

Druhá past: něco zmínit neznamená to doporučit. „Im Kloster gibt es auch ein Café, aber mein Tipp ist die Bäckerei am Ausgang – dort ist der Kuchen besser und billiger.“ Kdo zaslechne jen „Café“ a „Kuchen“, vybere kavárnu. Otázka ale zní, co průvodkyně doporučuje, a to stojí až za slovem „aber“. Když je v úloze „empfiehlt“, „rät“ nebo „schlägt vor“, poslouchej zvlášť na „aber“, „dagegen“ a „mein Tipp“.

V 60 sekundách si nejdřív přečti jen těch pět otázek a v každé podtrhni slovo, které žádá informaci: „wo“, „wann“, „wie lange“, „was mitbringen“. Potom přelétni možnosti a, b a c a podívej se, v čem se liší — v časech, místech, předmětech. Pak při poslechu víš, na co čekáš.

Zaškrtni, když informace zazněla a mluvčí přechází k dalšímu bodu, ne u prvního vhodného slova. Když ti místo uteklo, nech úlohu být a poslouchej na další; hádat smíš, protože chybné odpovědi nic nestojí. Při hádání nejdřív škrtni, co zaznělo jako „geht nicht“ nebo „leider nicht“.

Po každém cvičení tady se vyplatí přepis: najdi místa, kde „nein, Moment“ nebo „aber“ mění odpověď, a zeptej se, jestli ti při poslechu neunikla. Přednáška při tom běží jako při zkoušce — jednou, po čase na čtení, bez přetáčení — a první dvě cvičení nepotřebují účet.